ALOO70

Skladem - 2 ks zboží skladem odesíláme do 24 hodin

139 Kč s DPH

ks

Onko "R" - krev (bylinná tinktura - kapky). Doplněk přípravku O-stop. Extrakt z léčivých rostlin pro doplnění účinků přípravku O-stop při působení na nemoci bílých krvinek. Více >>

Přidat do oblíbených produktů Poslat zprávu příteli Tisknout

Onko "R" - krev (bylinná tinktura - kapky). Doplněk přípravku O-stop. Extrakt z léčivých rostlin pro doplnění účinků přípravku O-stop při působení na nemoci bílých krvinek.

Složení: Ashwagandhá - vitánie snodárná (Withania somnifera), kustovnice čínská (Lycium chinense), divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum) - složení je stejné, jako u tinct. Krvetvorba.

Kořen ashwagandhá působí jako adaptogen a imunomodulátor, upravuje tvorbu červených i bílých krvinek - harmonizuje krevní obraz. Podobným způsobem působí i plody kustovnice čínské. Navíc obsahují karotenoidy, betain i germanium s protirakovinným působením. Nejnovější výzkumy květu divizny ukazují na přítomnost antivirových látek a látek, které brání reprodukci cizorodých proteinů v lidských buňkách. Práce čínských vědců dokazují, že je kustovnice schopna opravit DNA. Výtažek z divizny zvyšuje funkci sleziny a brzlíku, čímž sekundárně dochází ke zlepšení stavu nejenom sliznic a imunitního systému, ale také procesu krvetvorby. Bílé krvinky zrají především v kostní dřeni a brzlíku.

Zdravotní tvrzení týkající se této směsi léčivých rostlin ve formulaci předložené Evropské komisi ke schválení (on hold): Duševní a kognitivní činnost. Koncentrace, únava. Duševní zdraví a relaxace. Normální činnost kardiovaskulárního systému. Energie - vitalita - svaly – výdrž. Stres & spánek. Omlazení. Normální funkce reprodukčního systému. Normální funkce dýchacího systému. Normální stav pokožky. Normální trávení. Normální stav buněk. Normální činnost močového měchýře a ledvin. Přirozená obranyschopnost - imunitní systém. Normální činnost hltanu.

Leukémie

Leukémie není jedním onemocněním. Jde o skupinu nemocí s různou prognózou, které se projevují poruchou funkce kostní dřeně a krve. V podstatě jde o zhoubný nádor (někdy se nepříliš přesně uvádí, že jde o rakovinu) bílých krvinek, tedy jedné ze složek imunitního systému člověka. Mluvíme o 4 hlavních typech leukemií: Akutní myeloidní leukemie (AML), Chronická myeloidní leukemie (CML), Akutní lymfoblastická leukemie (ALL) a Chronická lymfatická leukemie (CLL). Leukémie je tedy zhoubné bujení bílých krvinek, které může vycházet z kostní dřeně nebo z lymfatického systému. Kostní dřeň je jedním z míst, kde se bílé krvinky tvoří. Nejméně zralé bílé krvinky se nazývají myeloblasty, ty dozrávají v myelocyty a z těch se stávají nakonec hotové bílé krvinky, granulocyty. Leukemie, která začíná v kostní dřeni, se jmenuje myeloblastická nebo myelocytární leukemie. Někdy se tyto dva typy shrnují pod společným názvem „myeloidní leukemie". Bílé krvinky z řady lymfocytů vznikají hlavně v lymfatických uzlinách, zčásti také v kostní dřeni. Leukemie vycházející z těchto buněk je známá jako lymfoblastická nebo lymfocytámí leukemie. V některých případech však leukemické buňky osídlí i jiné teritorium, než jim náleží, proto například lze najít nádorové lymfocyty při lymfocytámí leukemii i v kostní dřeni a naopak. Každý z obou typů leukemie může být buď akutní, nebo chronický. Tím se myslí rychlost, jakou nemoc probíhá. Akutní forma má rychlý a těžký průběh, zatímco chronická probíhá pomaleji a nemá tak těžké příznaky.

Příčiny leukémií. Příčina nemoci není známa, ale v případě akutní leukemie je podezření na viry. Je možné, že určitá virová infekce změní vnímavost pacienta nebo strukturu povrchu buněk účastnících se imunity a boje proti infekci. To může v důsledku přivodit selhání schopnosti rozpoznat abnormální nádorové buňky, které jsou za normálních okolností zničeny ve chvíli, kdy vzniknou. Spouštěčem jsou však i jiné faktory – radioaktivní záření, kouření, pesticidy. Rizikovým faktorem je věk nad 50 let. Výskyt chronických forem leukemií se taktéž zvyšuje po vystavení účinkům radiace. Chronická myeloidní leukemie je častější po dlouhodobém styku s jedovatým benzenem, jenž je součástí benzinu a rozpouštědel. Chronická myeloidní leukemie bývá také sdružena s chromozómovými abnormalitami, nejčastěji v podobě absence části 22. chromozomu. Tuto abnormalitu objevili vědci v americké Filadelfii, proto se jí říká „Filadelfský chromozom". Protože však toto chromozómové postižení není přítomno při narození a objevuje se jen v leukemických buňkách, domníváme se, že není příčinou, ale spíše následkem nemoci. Se zvýšeným rizikem myeloidní leukemie souvisí rovněž poruchy na 21. chromozomu při Downově syndromu. Vědci odhalili chromozómové vady také u dalších druhů leukemie. Předpokládá se, že jsou jedním článkem řetězu, který nakonec vede k nekontrolovanému růstu leukemických buněk.

Akutní leukemie. Akutní leukemie jsou rychle probíhající závažná onemocnění krve, která nezřídka končí smrtí. Leukemie je považována za zhoubné onemocnění krve postihující bílé krvinky, odborně leukocyty. Ty jsou zodpovědné za obranné reakce organismu proti cizorodým materiálům, jako jsou viry, bakterie, paraziti a další. Leukemie je onemocnění, které spočívá ve špatném vyzrávání bílých krvinek. Nové bílé krvinky se v kostní dřeni sice tvoří, ale jsou nefunkční. Nejsou zralé a hromadí se v kostní dření, kde utlačují zdravou krvetvorbu. Dostávají se do krve a jiných orgánů, ve kterých se hromadí. Orgány se zvětšují a jejich funkce je narušena.

Výskyt a rozvoj akutních leukemií. Výskyt akutní myeloidní leukemie jsou 2 až 3 případy na 100 000 obyvatel za rok, ve věku nad 65 let je to až 17/100 000. Výskyt akutní lymfoblastické leukemie je 1 ze 100 000 a s věkem riziko vzniku akutní lymfoblastické leukemie narůstá. Vývoj choroby je velmi rychlý! Od prvních velmi lehkých, často přehlížených příznaků, do vzniku závažných, život ohrožujících potíží často uplyne jen několik týdnů.

Typy akutních leukemií. Akutní leukemie jsou zhoubná onemocnění krve, které rozdělujeme podle toho, kterou větev kmenové hematopoetické buňky postihuje. Rozlišujeme akutní myeloidní leukemii a akutní lymfoblastovou leukemii. Zásadní rozdíl mezi těmito dvěma typy akutních leukemií je v období jejich výskytu. Akutní myeloidní leukemie je onemocněním častějším a postihuje převážně dospělé jedince, zatímco druhý typ leukémie, akutní lymfoblastová, postihuje především malé děti.

Akutní myeloidní leukemie. Akutní myeoloidní leukemie je zhoubným onemocněním krve, kdy jsou postiženy kmenové buňky vedoucí k tvorbě červené krevní řady, tedy například červených krvinek. Její rozvoj bývá velice rychlý a pokud nejsou dostatečně a správně léčeny, mohou vést velice rychle ke smrti nemocného. Akutní myeloidní leukémie rozdělujeme dále do čtyř skupin dle toho k jakým změnám v buňkách dochází. Toto rozdělení má význam především v prognóze onemocnění.

Akutní lymfoblastová leukémie. Akutní lymfoblastová leukemie je méně častým onemocněním ve srovnání s předchozím typem. Zde jsou postiženy kmenové buňky, které dávají za vznik lymfocytům, tedy bílým krvinkám. Tento typ tvoří u dětí až 80% všech akutních leukemií.

Příznaky akutních leukemií. Akutní leukemie, během které dochází k masivní tvorbě nefunkčních krvinek, mají svůj neblahý vliv na kostní dřeň jelikož tím brání normálnímu procesu krvetvorby. Ta postupně vyhasíná a dochází k poklesu počtu červených krvinek přenášejících kyslík. Klesají krevní destičky, které odpovídají za srážení krve. Klesá také počet zdravých bílých krvinek, které jsou nezbytné k boji proti infekcím. Tím se dokonalý systém obranyschopnosti, krevního srážení a zásobení buněk kyslíkem vážně naruší. Příznaky akutní myeloidní i lymfoblastové leukemie jsou podobné a projevují se jako:

malátnost, únava a pocit vyčerpání, kdy již běžná aktivita velmi vyčerpává a navíc se nedostavuje pocit regenerace po vydatném odpočinku
anémie, neboli chudokrevnost projevující se bledými sliznicemi a kůží
častější infekce
krvácivé projevy v podobě tečkovitého krvácení na kůži a sliznicích, ale i rozsáhlejší plošná krvácení, nezastavitelná krvácení z nosu a dásní, podlitiny bez předchozího zranění
bolesti a změny na dásních a v ústech
poruchy zraku, či sluchu
stavy zmatenosti a nevysvětlitelné agresivity
poruchy vědomí
zvětšení jater a sleziny, postižení mozku, obtížné dýchání
Rizikové faktory vzniku akutní leukémie. Příčina vzniku akutních leukémií není přesně známa. Jedná se však o choroby, které jsou výsledkem opakovaných poškozování DNA v buňkách kostní dřeně. Za riziková se považují organická rozpouštědla, jako jsou benzen, nebo toluen, radioaktivní záření a také léky využívané v terapii rakoviny, cytostatika.

Diagnostika akutních leukemií. Diagnostika leukemií spočívá v klinickém vyšetření pacienta lékařem, laboratorními, či dalšími vyšetřovacími metodami. Základem je anamnéza, kdy lékař zjišťuje veškeré obtíže pacienta, které ho vedli k návštěvě lékaře. Z laboratorních vyšetření je nejdůležitější komplexní vyšetření krve. V krevním obraze se při leukemii zjišťují odchylky v počtu jednotlivých krvinek, ale i v poměrném zastoupení jednotlivých typů. Při podezření na leukemii se dále provádějí vyšetření chromozomů krevních buněk se zaměřením na přítomnost abnormalit v DNA. V rámci rozboru krve je nutné vyšetřit také orgány, které mohou být leukemií postiženy, především játra a ledviny. V neposlední řadě se provádí vyšetření kostní dřeně aspirační biopsíí, tedy metodou, kdy je do kosti zavedena jehla schopna při jejím vynětí z těla odebrat vzorek.

Terapie a prognóza akutních leukemií. Cílem terapie akutních leukemií je obnovit normální krvetvorbu. Používají se léky ze skupiny cytostatik. Tato léčiva zabraňují dalšímu růstu nádorových, ale i zdravých buněk. Pokud je akutní leukemie prognosticky závažná a šance obnovení normální krvetvorby mizivá, přistupuje se k transplantaci kostní dřeně. Důležitá je i léčba po vymizení příznaků, kdy sice vymizí klinické projevy uvedené výše, ale riziko návratu choroby je vysoké. Prognóza akutních leukemií není příznivá a s věkem se zhoršuje. Prognóza závisí také na typu leukémie. I přes kvalitní léčbu je riziko návratu nemoci velmi vysoké! Neléčení pacienti s akutní leukemií přežívají jen 2 až 3 měsíce! U pacientů, kteří mohou podstoupit agresivní léčbu, se dosáhne vyléčení ve 30 až 50%.

Chronické leukemie. Chronické leukemie jsou nádorová onemocnění postihující krvetvorbu a probíhají dlouhodobě. Při leukemii jsou postiženy tzv. kmenové buňky, které dávají za vznik krevním elementům, tedy červeným a bílým krvinkám, včetně krevních destiček. Jedinci trpící leukemií mají postupem času v kostní dřeni přítomné nefunkční buňky. Důsledkem je výpadek funkce všech krevních elementů s jejími typickými příznaky.

Typy chronické leukemie. Chronické leukemie, obdobně jako ty akutní, dělíme podle toho jakou buňku postihují na chronickou myeloidní leukemii a chronickou lymfocytární leukemii.

Chronická myeloidní leukemie. Chronická myeoloidní leukemie se vyskytuje především v dospělém věku, o něco častěji u mužů a představuje 25% všech leukemií vyskytujících se u dospělých. Její podstatou je přítomnost tzv. Philadelphského chromozomu, což je genetická odchylka, která paradoxně vede k lepší prognóze onemocnění než u lidí, kteří ji nemají. Tento typ leukemie bývá často bezpříznakový a proto se na něj přijde při náhodně při vyšetření krevního obrazu.

Chronická lymfocytární leukemie. Chronická lymfocytární leukemie je nádorové onemocnění vycházející z bílých krvinek, které jsou jistým způsobem pozměněné proti normě. Stejně jako předchozí typ je to onemocnění spíše pozdějšího věku. U dětí je její výskyt vzácný.

Příznaky chronické leukemie. Počáteční fáze chronické leukémie často probíhá několik let, průměrně 3 až 4 roky, velice nenápadně. Často se zjistí náhodně při vyšetření krve. Počáteční fázi můžeme označit za mírnou. K příznakům chronické myeloidní leukémie patří váhový úbytek, intenzivní noční pocení, nevýkonnost a nepříjemný tlak v levém podžebří v důsledku zvětšení sleziny. U chronické lymfocytární leukemie se vyskytuje úbytek všech krevních elementů, zvětšení sleziny a jater. Nemocní v chronické fázi jsou léčeni často ambulantně a kvalita života není příliš ovlivněna.

Diagnostika chronické leukemie. Diagnostika leukemií spočívá v klinickém vyšetření pacienta lékařem, laboratorními, či dalšími vyšetřovacími metodami. Základem je anamnéza, kdy lékař zjišťuje veškeré obtíže pacienta, které ho vedli k návštěvě lékaře. Z laboratorních vyšetření je nejdůležitější komplexní vyšetření krve. V krevním obraze se při leukemii zjišťují odchylky v počtu jednotlivých krvinek, ale i v poměrném zastoupení jednotlivých typů. Při podezření na leukemii se dále provádějí vyšetření chromozomů krevních buněk se zaměřením na přítomnost abnormalit v DNA. V rámci rozboru krve je nutné vyšetřit také orgány, které mohou být leukemií postiženy, především játra a ledviny. V neposlední řadě se provádí vyšetření kostní dřeně aspirační biopsíí, tedy metodou, kdy je do kosti zavedena jehla schopna při jejím vynětí z těla odebrat vzorek.

Terapie chronické leukemie. Terapie chronické myeloidní leukemie je individuální s ohledem na věk, zdravotní stav a nález v krevním obrazu. V počáteční fázi je nutné regulovat počet leukemických buněk a nadbytečných krevních destiček, které přinášejí riziko vzniku krevních sraženin. Používají se cytostatika nebo se leukemické buňky odstraňují pomocí speciálního přístroje tzv. leukaferéza. Dále je nezbytné dodržovat dostatečný pitný režim a terapie hrozící dny. Dna může chorobu komplikovat. Příčinou je zvýšení hladin kyseliny močové, která se ukládá především kloubech a způsobuje bolesti. Krystaly kyseliny močové také poškozují ledviny. Hlavním volbou pro terapii chronických leukemiíí je Imatinib (GLIVEC), který působí na narušený životní cyklus leukemických buněk. Při selhání nebo při nesnášenlivosti léčby je možná transplantace kostní dřeně od vhodného dárce.

Načasování terapie. Pro chronickou lymfatickou leukemii je typické, že se léčba zahajuje, až se choroba začne projevovat. V terapii se uplatňují kortikoidy, cytostatika a speciální protilátky namířené proti leukemickým buňkám. U mladších nemocných se častěji volí transplantace kostní dřeně. Podmínkou je dobrý zdravotní stav.

Prognóza chronických leukemií. Pokud je chronická myeloidní leukemie odhalena v počátečním stádiu a je nasazena účinná léčba, pohybuje se doba přežití od diagnózy okolo 15 let. Ale i při terapii existuje riziko přechodu do agresivní formy, která má horší prognózu podobnou akutním leukemiím. U chronické lymfatické leukemie se přežití pohybuje kolem 10 let. U některých nemocných je obraz neměnný a prakticky jejich život neovlivňuje. U 30 % se choroba v průběhu let zhoršuje a je nutná intenzivní léčba.

Dávkování: 3x denně 20 kapek. Nevhodné pro děti, těhotné a kojící ženy.
Objem lahvičky
50 ml
Bylinné kapky s.r.o., Viničné Šumice 376, 66406 Viničné Šumice

Kontaktujte nás!