Topol černý (Populus nigra)

22. 06. 2018

Topol černý je strom, jehož kůra má léčivé schopnosti. Obsahuje látky, které pomáhají při zánětech, horečce i bolesti. Podobnou moc ukrývají i jeho pupeny.

Byl tradičně využíván v lidovém léčitelství, jeho sílu a životaschopnost topolu proto můžete využít pro podporu svého zdraví i dnes. Je to jeden z nejúčinnějších gemmoterapuetických prostředků.

Topol černý  v přírodní medicíně

Byl používán stejně jako kůra z příbuzných vrb při horečce. Podporuje udržování pevných krevních i srdečních cévních stěn, příznivě působí na srdce.         

Podporuje dýchací cesty při suchém kašli, při jejich podráždění a v chladném období, povzbuzení fyzického stavu. Zlepšuje svalové spasmy a kožní atrofie.

Podporuje správnou funkci krevních destiček (působí proti zvýšené krvácivosti) , harmonizuje činnost vegetativního nervstva, zahušťuje krev.

Podpůrně lze užívat  též při akné, hepatitidě, kvasink. infekcích, mononukleóze, roztroušené skleróze.

Mladé pupeny i kůra topolu účinně tiší  bolesti kloubů při revmatismu a dně (jsou  močopudné a podporují vylučování kyseliny močové). Tradičně je používán i při zánětech prostaty či zánětu močových cest (dezinfikuje moč. cesty).  V kombinaci s hořčíkem je topol vhodný při svalových křečích.

Nověji se též s úspěchem ordinuje při lymské borelióze (je proti borelióze základním a také nejúčinnějším prostředkem)

Zevně topol pomáhá hojit špatně se hojící rány, popáleniny (i od slunce)  , hemoroidy, též revmatické bolesti.

Topol jako strom

Koruna je široká se silnými větvemi, vysoká, klenutá, rozložitá, u starých stromů může působit nepravidelným dojmem.  Dřevo bývá v jádře světle hnědavé, bez dřeňových skvrn, poměrně hrubé a velmi lehké. Kůra v mládí šedobílá, později se od báze kmene nahoru tvoří hluboce trhlinatá hnědošedá borka. Starší větvičky jsou žlutošedé s velkými naběhlými lenticelami. Kořenový systém je mělký a dlouze protáhlý. Rozmnožování odnožemi je možné. Je řazen mezi rychle rostoucí dřeviny.

Listy

Listy na  dlouhých větévkách jsou asi 5–9 cm dlouhé, střídavé, dlouze řapíkaté, okrouhlé, dlouze zašpičatělé, při bázi uťaté nebo široce klínovité, s prosvítavým, jemně vroubkovaně pilovitým okrajem. Lysé, na líci světle zelené, na rubu poněkud světlejší. 

Květy

Květy topolu černého jsou dvoudomé. Samčí jehnědy dorůstají do délky kolem 5 cm, jsou tlusté, válcovité, nící, s purpurově červenými prašníky. Samičí jehnědy bývají štíhlejší, zelenavé, se žlutými bliznami. Topol kvete v březnu a dubnu. Semeno dozrává v červnu.

Plody

Plodem topolu jsou tobolky, které jsou tlusté, zašpičatělé, zelenavě hnědé, lysé, zřetelně stopkaté. Pokud jsou zralé, bývají většinou prasklé. Semena světle hnědá, se sněhobíle vlnatým svazečkem chloupků. Větrem jsou roznášeny ve velkém množství, takže v rozlehlých porostech topolů to v době zrání může vypadat, jako by napadl čerstvý sníh.

Větvičky v zimním stavu

Letorosty mají žlutavou až světle hnědou barvu, jsou lesklé. Pupeny jsou na větvích spirálovitě uspořádány, bývají značně velké, hnědé, těsně přisedlé, špičaté, lepkavé, puklé voní balzámem. Květní pupeny odstálé, ven zahnuté.

Topol černý pochází z velkých říčních údolí střední Evropy a jižní Evropy, dnes roste navíc i v západní a střední Asii a severní Africe.

Topolu se daří na vlhkých, nejlépe pravidelně zaplavovaných půdách (lužní lesy), ve vlhkých lesích, na březích řek a potoků Světlomilná dřevina, nenáročnáNa příliš suchých stanovištích je náchylný k chorobám a k lámavosti vrcholů.

S jeho pomocí se i odvodňovaly bažiny, neboť vysává ohromné množství vody. Příbuzný topol bílý (Populus alba) a topol osiku (Populus tremula) můžete využívat obdobně – jejich kůra má ovšem nejvíce účinných látek až na podzim.

Je to strom vhodný do alejí a parků. Jako okrasná dřevina a do větrolamů byl často využíván úzce sloupovitý kultivar 'Italica'.

Často je vysazován na hrázích rybníků a podél vodních toků, kde zpevňuje kypré břehy. Jako rychle rostoucí dřevina slouží například jako zdroj obnovitelných zdrojů energie – používá se jako palivo ve formě štěpky nebo pilinových briket. Dřevo se užívá jako imitace drahých zámořských dřev.

.

Užívaná část

Sbírají se především pupeny, na jaře, před rozvitím (konec února, březen a duben, podle počasí!). Pupeny se nejlépe sbírají v parku po kácení nebo prořezávání větví, ve volné přírodě je nejlepší vyrazit na sběr po silném větru, kdy na zemi leží ulomené větve - topoly mají poměrně křehké větve, takže se silnějším větrem často ulomí.

Je důležité sklízet je časně zjara, ještě před rozvinutím, a zrovna tak kůru, ve které je touto dobou nejvíce životadárné mízy. Pupeny se uplatňují především čerstvé nebo se suší rychle, umělým teplem, teplota nemá být vyšší než 42°C.

Kůru je třeba vysušit důkladně,  ale také ve stínu, nebo ještě lépe uměle při teplotě do 42 °C.

Účinné látky

 Topol černý, resp. droga získaná z jeho pupenů, obsahuje fenolový glykosid salicin a populin, silice obsahující humulen a cearylophyllen, flavnové glykosidy, krysin a tektochrysin, pryskyřice, třísloviny, manit a vosky - tyto látky pak působí jako léčivá droga, která má především analgetické účínky. Kůra obsahuje třísloviny, hořčinu, populin.

Podávání čerstvé/sušené léčivky

Nálev se připravuje z poloviny, nejvýše celé čajové lžičky rozmačkaných pupenů na šálek vody. Pozor ovšem na předávkování (překročení dávky může vyvolat žaludeční problémy, nevolnost a zvracení)

 Odvar pomáhající při revmatismu připravíte z 30 g čerstvých pupenů, vložených do litru studené vody a povařených tři minuty. Odvar nechejte ještě chvíli vyluhovat a popíjejte čtyři šálky v průběhu dne.

Podává se nálev i z kůry (to je výjimečné, z většiny korových drog se připravuje odvar), na zevní užití se připravuje mast.